Slovinci osídlili své území již v 6. století. a v 7. století se připojili k Sámově říši. Samostatné knížectví Karantanie spojilo již po Sámově smrti Slovany, kteří žili v této oblasti. V 8. století zemi těžce postihly bitvy s Turky, Uhry a Benátčany. V 16. století se upevňuje spisovný jazyk a většího významu získalo písemnictví. Díky selským povstáním v roce 1478 a 1515, která probudila reformátorské snahy a ideu slovinského národního uvědomění, se začal v 16. století upevňovat spisovný jazyk a písemnictví tak získalo větší význam.
Roku 1848 skoncovalo měšťanstvo s feudalismem. Po pádu Rakouska-Uherska v roce 1918 vstoupili Slovinci do nově vytvořeného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 nazývané Království Jugoslávie. V období 2. sv. války bylo Slovinsko rozděleno mezi Třetí Říši, Maďarsko a Itálii. Dne 29.11.1945 byla vyhlášena Federativní lidová republika Jugoslávie, jejíž součástí se mimo další stalo také Slovinsko. Pro Čechy bylo tehdy Slovinsko územím, přes které se dostávali na západ, zvláště v a po roce 1968. V prosinci roku 1990 se 88 procent Slovinců rozhodlo pro nezávislost a o půl roku později 25. června roku 1991 ji i vyhlásilo. Následovala krátká téměř nekrvavá (67 obětí) desetidenní válka a jugoslávská armáda opustila území Slovinska. O jedenáct měsíců později se Slovinsko stalo členem OSN. Samostatnost Slovinska bylo mezinárodně uznáno 15. ledna 1992.
Geografie
Slovinsko se nachází ve střední Evropě, má přístup ke Středozemnímu moři a na jeho podstatné části severních hranic se nachází Alpy, jmenovitě jsou to horské skupiny Julské a Savinjské Alpy. Dále můžeme naleznout Karavanky a kamenické hory na severovýchodě od ledovcových jezer bledského a bohinjského, přes krajinu slovinského krasu s jeskyní Postojna až po přímořskou oblast.
Jeho pobřeží, které leží u Jaderského moře, se táhne přibližně 47 kilometrů od hranic s Itálií k Chorvatsku. Patří mezi nejslunnější v Evropě – ročně je zde cca 2 600 hodin slunečního svitu. Nejvíce svítí slunce v Portoroži.
Ve Slovinsku se střetávají čtyři významné evropské geografické regiony – Alpy, Dinárské hory, Panonská pánev a Středomoří. Nejvyšší horou je Triglav se 2864 metry, průměrná nadmořská výška činí 556,8 metrů.
Kolem poloviny země (11 861 km2) zabírají lesy, což činí Slovinsko, po Finsku a Švédsku, třetím nejzalesněnějším státem v Evropské unii. Zemědělská plocha zabírá přibližně 4 685 km2, z toho orná půda cca 1 751 km², trvalý travní porost 2 673 km2 a zbývajících 260 km2 jsou trvalé kultury. Dále se ve Slovinsku nachází 161 km2 vinic. Slovinsko se může pochlubit jediným národním parkem jehož název je Triglavský národní park.
Přírodních jezer Slovinsko mnoho nemá. Nejběžnější jsou jezera ledovcového původu, která leží vesměs v Julských Alpách - Bohinjské jezero (plocha 3,2 km2) a Bledské jezero (1,4 km2). Obě mají značný význam pro cestovní ruch.
Průmysl
Slovinsko je vyspělou průmyslovou zemí. Převládá zde průmysl nábytkářský, textilní a papírenský. Vyrábí se zde lyže značky Elan, kuchyňská technika a spotřebiče Gorenje, lyžařské boty značky Alpina, v Novém Městě se montují automobily značky Renault Clio.
Česká komunita ve Slovinsku
Do Chorvatska, Srbska nebo Rumunska se Češi stěhovali už od konce 18. století. Přicházely sem chudé rodiny zemědělců a malých řemeslníků, aby tu založily ryze české vesnice. Usazovali se hlavně v okolí Mariboru.
K zajímavostem patří i to, že první horolezci ve slovinských horách byli Češi. Čeští konstruktéři tu postavili první skokanské můstky, jeden z největších se donedávna jmenoval po svém tvůrci Bloudkovi. Češi v Mariboru založili nejen místní Sokol, ale i kulturní sdružení Slovinsko - česká liga.
Vyžití ve Slovinsku
Ballooning (létání horkovzdušným balónem)
Vyhlídkové lety nad krajinou za pěkného počasí, přičemž součástí programu bývá sledování přípravy balónu a jeho plnění, vlastní let v doprovodu vzduchoplavce s licencí, po přistání šampaňské, křest nováčka – vzduchoplavce a certifikát o absolvovaném letu. Počet účastníků je dle velikosti gondoly balónu, doba trvání akce 3 – 4 hodiny, z toho vlastní let 1 – 1,5 hodiny. Ballooning se nabízí například v Bledu, pronájem balónu na zakázku zařizuje „Balonarski center Barje“ v Lublani.
Canyoning (zdolávání kaňonů)
Obvykle sestup koryty potoků a říček roklemi a soutěskami s vodopády, spojený se spouštěním po laně, skákáním do tůní a plaváním pod vedením zkušených průvodců a s odbornou instruktáží před akcí. V ceně bývá zapůjčení přilby, neoprénu (kalhoty, bunda, boty), sedacího úvazku a karabiny s osmou; od účastníka se očekává přiměřená fyzická zdatnost. Centrem canyoningu je městečko Bovec.
Cykloturistika
Ve Slovinsku jsou vyznačeny stovky kilometrů cyklostezek různých stupňů obtížnosti. Ke snadným patří např. doliny Rateč a Jesenice, k náročnějším alpské doliny Kot, Krma, Radovna, Tamar či Vrata; na zdatné čekají strmá úbočí Karavanek. Výzvou je i zdolání nejvyššího slovinského průsmyku Vršič (1611 m n.m.). Oblíbená je cyklostezka „Tří států“ z trojmezí Rakouska, Itálie a Slovinska do vesnice Gozd Martuljek. Stezky jsou vyznačeny v podrobnějších mapách, kola se půjčují v turistických centrech. Zakázána je jízda na kole po dálnici a jízda na horském kole po značených turistických cestách.
Horolezectví.
Hlavním cílem jsou Julské, Savinjské/Kamnické Alpy a Karavanky. Prakticky z každé alpské doliny Julských Alp se vypínají stametrové strmé vápencové štíty, mj. Špik, Debela Peč, Rakova Špica, Travnik a Šite. Největší horolezeckou výzvou je ve Slovinsku severní stěna Triglavu, třetí nejvyšší skalní stěna v Evropě. Lezecké cesty jsou výborně jištěné.
Hydrospeed.
Sjíždění peřejí vleže na břiše na malém plováku s rukojeťmi; nezbytný je neoprén a neoprénové boty nebo ploutve, případně přilba a plovací vesta. Jedná se o kratší vzdálenosti (3 – 5 km) a snadnou obtížnost (2 – 4), což splňuje např. řeka Sáva v oblasti Bohinj. Výbavu i instruktora zajišťují místní agentury za cenu asi 30 € za osobu.
Lanové dráhy („Adrenalinový park“)
Módní outdoorový program, kdy si odvahu, fyzickou zdatnost, psychickou odolnost a schopnost improvizace lze vyzkoušet na zajištěné lanové dráze různých parametrů (výška zavěšených lan, celková délka, počet a náročnost překážek).
Lov a rybolov.
Na území Slovinska se vyskytuje 127 druhů zvěře: mj. kozorozi, mufloni, jeleni, medvědi, divočáci, vlci a rysi, hojní jsou jeleni, srnčí, lišky, jezevci, zajíci, bažanti a křepelky. V řekách (zejména Sávě, Pišnici a Bistrici) jsou běžní pstruzi; jediný povolený způsob rybolovu je však muškaření a platí přísný zákaz lovu na háček s protihrotem.
Kajaky a kanoe
Půjčují se prakticky všude, kde je voda. Oblíbené cíle jsou řeky Sáva a Soča a Bohinjské jezero. Základy se naučíte v rámci instruktáže při zapůjčení plavidla. Doporučuje se plovací vesta.
Tandemové seskoky.
Aktivita, kdy se svěříte do rukou instruktora na padáku. Místa seskoku jsou nejčastěji Bled, Vogel, Vogar a Stugor.
Potápění.
Pro jakékoliv potápění v moři, jezerech i řekách je třeba příslušné povolení od policie. Potápění se doporučuje výhradně s místním instruktorem.
Rafting.
Provozuje se zejména na řekách Sáva a Soča: v letní sezóně od dubna do října každý den. V nabídce jsou jak klasické gumové čluny pro několik osob, tak jednomístné plováky („osobní rafty“). Pořádající společnost by měla zajistit, aby plavba byla zvládnutelná i pro začátečníky. V ceně by mělo být i vybavení, tj. plovací vesty a přilby, případně neoprén, a plavbě by měla předcházet podrobná instruktáž.
Speleologie.
Kromě veřejnosti zpřístupněných jeskyní (s elektrickým osvětlením a místním průvodcem) se ve Slovinsku nabízí za doprovodu speleologa nahlédnutí do dosud „panenského“ podzemí. Příkladem je oblast pohoří Visoki Kanin a jeskyně Govic, kde jsou zájemci spuštěni na laně až k podzemnímu jezírku. Doporučuje se obnošené oblečení a pevné boty, ve výbavě by neměly chybět přilba a čelová lampa. Jeskyně Čehi (1533 m hloubky) v Julských Alpách je sedmou nejhlubší jeskyní světa.
Vysokohorská turistika s horským vůdcem.
Na rozdíl od výborně značených stezek, po nichž můžete putovat i sami, najatý horský vůdce provede zájemce místy, kam cesty nevedou. Jeho výhodou je dokonalá znalost místního terénu a návštěvník má šanci užít si neporušenou přírodu, případně fotografovat plachá zvířata. Pozor na firnoviska, výškové převýšení a dostatek vody. Zvláštní kapitolou jsou zajištěné cesty (ferraty), kde lana, stupy a další technické prvky umožňují postup jinak neschůdnými místy. Předpokládá se předchozí zkušenost a zdravý pud sebezáchovy. I pro jejich zdolání lze najmout průvodce, který obvykle zajistí i nezbytné vybavení (horolezecké úvazky, karabiny apod.).
Významné akce
Z diváckých sportů jsou „události roku“ světové poháry ve slalomu a obřím slalomu, pro ženy v Mariboru a pro muže v Kranjské Goře. V Planici se odehrávají skoky a lety na lyžích.
Z kulturních akcí jsou významné Mezinárodní letní festival v Ljubljani, Bledu a Ptuji v červenci a srpnu a obdobný festival v Mariboru. Další hudební festivaly se odehrávají od června do září v Rogašké Slatině. Vyhledávané jsou rovněž Jazzový festival v Lublani a „Alpinské večery“ v Bledu.