Přejdi na obsah Přejdi na navigaci

ÚvodO SlovinskuZajímavosti o Slovinsku

Zajímavosti o Slovinsku

Spropitné

V restauraci až do výše účtu 20 € je obvyklé spropitné asi 10 %, u vyšších částek se snižuje až na 5 % z účtu. Taxikáři očekávají zaokrouhlení nahoru. Pro nosiče v hotelu je běžné 1 € za zavazadlo, pro pokojskou 4 € týdně.

Pláže

Na většině pláží se vybírá vstupné (plážový poplatek), obvykle 5 eur/den.

Pošta

Pošty jsou otevřeny v pracovní dny od 8.00 do 18.00, v sobotu od 8.00 do 12.00. Ve večerních hodinách a v neděli fungují pouze hlavní pošty ve větších městech. Telefonní automaty přijímají telefonní karty, které lze zakoupit na poštách nebo novinových stáncích. Pohled stojí 0,30 až 0,50 €, známka do EU 0,82 €. Známky se prodávají na poště, někde je lze koupit zároveň s pohledy. Poštovní schránky jsou žluté, pošta jde do ČR asi týden. Spolehlivé a pohodlné je odeslání pošty prostřednictvím hotelové recepce.

Obchody

Obchody bývají otevřeny ve všední dny od 8.00 (9.00) do 19.00, v sobotu do 13.00, výjimečně do 21.00, v turistických letoviscích a velkých městech je otevřeno i v neděli (14.00 – 18.00) a o svátcích. Prodloužená otevírací doba bývá ve čtvrtek. Trhy začínají od 6 ráno a končí mezi 12. a 15. hodinou. Supermarkety (Merkator, Tuš, Super Val, Spar, Interspar a Lidl) mají otevřeno každý den od 8.30 do 19.00, případně od 7.00 do 22.00. Stejně jako v Česku v nich nejlevněji nakoupíte základní potraviny. Ovoce a zelenina je ještě levnější na tržištích, kde se smlouvá. Na sobotním trhu v Lublani lze nakoupit mj. i keramiku. Platí se v eurech, ale na mnoha místech lze využít běžné platební karty (American Express, Diners,  MasterCard, Euro Card a Visa).

Internet

Internetové kavárny jsou běžné a ceny jsou srovnatelné s cenami v internetových kavárnách v ČR. Pokud povezete svůj notebook, kavárny s wi-fi signálem zdarma jsou téměř všude.

Fotografování

Zásadně respektujte zákaz fotografování, který je obvykle doprovázen srozumitelným piktogramem. V interiérech je běžný zákaz fotografování s bleskem, ve zpřístupněných jeskyních se nesmí fotografovat vůbec. Místní obyvatele fotografujte s citem, a pokud vám dají na srozuměnou, že si fotografování nepřejí, nefotografujte.

Věděli jste, že...

Slovinsko je země sice geografický malá, ale plná zajímavostí, které byste možná ani nečekali. Uvádíme jen některé z nich.

... svatební obřady na Bledském ostrově jsou velice oblíbené u mladých párů? Podle lidové tradice, když ženich přenese nevěstu v náručí po 99 schodech, které jsou na ostrově,  budou mít v manželství štěstí.

... v druhém největším městě Slovinska, Mariboru, se nachází nejstarší vinná réva na světě?

... ve Slovinsku funguje světoznámý hřebčín Lipica již od roku 1580? V Lipicích chovají překrásné bílé lipicány, kteří své jméno dostali právě podle místečka, kde je chovají. A místečko zase dostalo jméno podle krásných lip, které tam rostou.

... podle slovinské náhorní plošiny Kras dostaly jména všechny krasové oblasti?

... v hotelu Park na Bledu upekli nejvíce »blejských kremšnitů« -  jejich počet přesáhl dvanáct milionů? Proslulý zákusek se pořád peče dle původního receptu mistra cukráře Ištvana Lukačeviče z roku 1953.

... slovinština, jako jeden z mála jazyků na světě, si zachovala duál - dvojné číslo, které se běžně používá. Ve slovanském světě dvojné číslo používá pouze lužická srbština. Slovinci často dvojnému číslu říkají jazyk milenců.

... v Lublani můžete spát ve vězení? A ještě za to zaplatit? V bývalém vojenském vězení vznikl hostel Celica, který nabízí docela útulné ubytování za mřížemi.

... v jeskyni Postojna žije endemický obojživelník Macerát jeskynní (Proteus anguinus), známý též jako lidská rybička. Dožívá se průměrně věku kolem 70 let a bez potravy vydrží až 12 let.

... známý slovinský architekt Jože Plečnik (u nás známý jako Josip Plečnik) nejen zvelebil Pražský hrad, ale i svou milovanou Lublaň? Jeho vliv na vzhled při urbanizaci města v letech 1928-29 byl tak velký, že hlavní město bývá někdy nazýváno Plečnikova Lublaň.

... ve Slovinsku sídlí sdružení, které si klade za cíl uznání šťouchaných brambor? Tzv. „pražen krompir“ se považuje za přílohu, ale sdružení si přeje, aby bylo uznáno jako plnohodnotné jídlo.

Máte dotaz? 777 147 717