Přejdi na obsah Přejdi na navigaci

ÚvodZájezdy a dovolenéPodle oblastiLendava

Zájezdy a dovolené - oblast Lendava

Parafinová termální voda, která není nikde jinde v Evropě- to jsou Terme Lendava, které leží ve středu oblasti vinařských kopců, která produkují prémiová vína. Specialitou lázní je parafinová termální voda, která má blahodárné účinky na pohybový aparát. Lázně mají tradici v léčbě revmatických onemocnění, proto jsou populární mezi seniory. Voda má také blahodárný účinek na kůži. Lázně jsou vhodné i pro relaxaci profesionálních sportovců. Motto lázní je „Ve zdravém těle, zdravý duch“. Více o oblasti…

V současné době nemáme pro tuto kategorii žádné nabídky.

Informace o oblasti

Lendava je nejvýchodnější město ve Slovinsku, leží kousek od maďarských a chorvatských hranic, v podhůří Lendavskih goric nedaleko řeky Mury.

 

PŮVOD JMÉNA

Kraj, který se v dřívějších dobách nazýval Dólnja Léndava, je pojmenován podle řeky Ledavy. Zápis z roku 840-859 ad Lindolveschirichum, který se vztahuje k dnešní Lendavě, je základem starohornoněmecké jméno Lindolf. Jméno Léndava v tomto případě původně znamenalo „Lindolfova voda“.

Druhou možností je odvození od středohornoněmeckého slova Lindaha, což je složenina středohornoněmeckého slova linde ve významu „lípa“ a aha ve významu „voda“. Pokud je tato domněnka správná, znamenalo jméno původně  'lipová voda', tedy „voda, v jejíž blízkosti rostou lípy“.

Málo pravděpodobná se jeví možnost, že je jméno odvozeno od slovanského slova lệdo ve významu „ledina, tj. lada/úhor (neobdělaná země)“.

Podle legendy své jméno Lendava údajně získala díky Slovanům, kteří zde vládli na konci 6. a začátku 7. století, a vysázeli v Lendavě a okolí spoustu lip, od jejichž názvu- Lindau, Linde - se jméno odvozuje.

 

TROCHA HISTORIE

První větší skupina obyvatel se na území dnešní občiny Lendava usadila pravděpodobně 2.500 let př. n. l. Archeologické nálezy ukazují na osídlení města a okolí už v době bronzové. Za dob Římanů zde stála vojenská pevnost a byli to právě oni, kteří zde zasadili první keře vinné révy, čímž položili základ tradici vinohradnictví a vinařství. První osada měla u potoka Ledava stát už v roce 860.

První písemnou zmínkou o Lendavě je darovací listina z roku 1192, jíž oblast přešla do rukou německého rodu Hohold. Tato rodina nechala roku 1272 postavit lendavský hrad, který se nad městem tyčí dodnes. Ve 14. století se rod Hohold přejmenoval na rod Bánffy. Za časů jeho vlády se na hradě vytvořilo duchovně-kulturní a politické ovzduší a město se stalo jedním z nejvýznamnějších center tehdejší Zalské župy. Bánffyové přijali protestantskou víru, což mělo pro Dolní Lendavu vážné kulturně-historické důsledky. Roku 1573 byly v tiskárně Rudolfa Hoffhaltera v maďarštině vytištěny 2 knihy a v roce 1574 ještě jedna kniha protestantského kazatele Kultsára. Byly to první vytištěné knihy na území dnešního Slovinska. Na památku na toto období stojí skulptura protestantského kazatele Györgye Kultsára ve vestibulu radnice.

Na připomínku neúspěšného tureckého obléhání města a hradu na konci 16. století nechala rodina Gludovácz postavit na kopci Čonka kapli Nejsvětější Trojice, kde je uložena mumie Michaela Hadika. Podle legendy jde o hrdinu z bojů proti Turkům, ve skutečnosti však v rakvi leží otec slavného vojevůdce Andráse Hadika Mihály Hálik, který zemřel roku 1733. Jeho tělo podlehlo přírodní mumifikaci vlivem vápencového podloží. V letech 1749-1751 byl v městě postaven nový kostel v barokním slohu, který zde stojí dodnes. Dala jej postavit správkyně hradu a mecenáška kostela, členka rodiny Esterházy.

Od druhé poloviny 18. století do konce 2. světové války žila ve městě a jeho okolí relativně početná židovská obec. Židé se zabývali především obchodováním, ale významně přispívali k hospodářskému a kulturnímu rozvoji města a vzniku měšťanstva, například v roce 1906 zde byla otevřen první závod na výrobu deštníků na Balkáně, roku 1872 došlo k otevření první měšťanské školy, v letech 1821-1921 fungovala židovská škola či roku 1866 byla postavena synagoga, která stojí dodnes.

Po oddělení Maďarska a v období mezi válkami město stagnovalo, hospodářství upadalo, město ztratilo svou centrální roli v regionu. Během 2. světové války byla Dolní Lendava připojena k Maďarsku. Na jaře 1944 odsud deportovali na 1200 Židů, z nichž většina skončila v koncentračním táboře Auschwitz.

Další kategorie

Máte dotaz? 721 154 494, 604 227 789